Difenbachie (Dieffenbachia seguine): péče, zálivka, množení a jedovatost

Difenbachie (Dieffenbachia seguine) je vzpřímená pokojovka s velkými lesklými listy, které mají krémové, bílé nebo žluté skvrny a mramorování. Patří mezi klasické pokojové rostliny a díky velkým pestrým listům prosvětlí i tmavší kout. Je ale silně jedovatá, takže do domácnosti s malými dětmi nebo zvířaty se nehodí.

Jak ji poznat

Difenbachie je vytrvalá bylina z čeledi árónovitých (Araceae) se silným, dužnatým stonkem, který je téměř nevětvený a pokrytý jizvami po opadlých listech. NC State Extension uvádí výšku 90–240 cm, v přírodě podle Missouri Botanical Garden až kolem 3 m, v bytě však bývá mnohem nižší. Listy jsou podlouhle vejčité, zašpičatělé, až kolem 30 cm dlouhé.

Od podobné aglaonemy ji podle NC State Extension nejsnáz odlišíte podle žilek: difenbachie má na listu víc než 8 výrazných postranních žilek, obvykle kolem 20 až 30, aglaonema jen 5–8.

Podle Kew (POWO) je Dieffenbachia seguine původní v Karibiku a tropické Jižní Americe, od Kolumbie a Venezuely po Bolívii a Brazílii. POWO k ní řadí přes sto synonym. Patří mezi ně i jména Dieffenbachia amoena, D. maculata a D. picta, pod kterými se difenbachie dříve vedla. NC State Extension i POWO tyto rostliny dnes řadí do D. seguine. RHS vede status jména jako nevyřešený.

Světlo

NC State Extension doporučuje nepřímé světlo a ochranu před přímým sluncem. Missouri Botanical Garden radí jasné nepřímé světlo, RHS jasné rozptýlené světlo a v zimě co nejvíc světla.

UF/IFAS upozorňuje, že nároky se liší podle kultivaru. Některé, například ‘Star Bright’ nebo ‘Snow Flake’, snesou velmi slabé světlo, ‘Camille’ potřebuje výrazně víc. Při nedostatku světla rostlina ztrácí kresbu listů a vytahuje se. Přímé slunce nebo příliš ostré světlo zase listy vybledí.

Zálivka

NC State Extension radí zalévat důkladně a další zálivku počkat, až horní asi 2,5 cm substrátu úplně proschne. Tím se předchází hnilobě kořenů. Missouri Botanical Garden doporučuje pravidelnou zálivku během růstu a omezení od podzimu do konce zimy. RHS radí v růstu zalévat mírně a v zimě střídmě.

UF/IFAS uvádí, že příliš mokrý substrát spolu s nahromaděnými solemi vede k malým, dolů stočeným listům se zasychajícími okraji a ke ztrátě kořenů.

Substrát a přesazování

Difenbachie potřebuje kyprý, výživný substrát s vysokým podílem organické hmoty (NC State Extension). Missouri Botanical Garden doporučuje hlinitý, rašelinový a dobře propustný substrát, RHS bezrašelinový substrát na bázi zeminy. Květináč musí mít odtokový otvor.

Přesazujte podle potřeby, když kořeny vyplní květináč. Při přesazování vždy noste rukavice, protože šťáva z poraněných kořenů a stonků dráždí kůži.

Vlhkost a teplota

Difenbachie má ráda vysokou vlhkost vzduchu. NC State Extension i RHS ji doporučují, RHS dokonce radí rosit listy denně. Missouri Botanical Garden dodává, že snese i sušší vzduch, a doporučuje postavit květináč na misku s mokrými oblázky. UF/IFAS spojuje žloutnutí spodních listů se ztrátou vláhy a radí zvýšit vlhkost.

V interiéru UF/IFAS doporučuje teplotu 21–29 °C a ochranu před průvanem. Pod 13 °C hrozí poškození chladem, které se projeví žloutnutím nebo zhnědnutím ploch mezi hlavními žilkami. RHS řadí difenbachii do kategorie H1A, tedy rostlin, které celoročně potřebují teplotu nad 15 °C.

Hnojení

RHS doporučuje během růstu jednou měsíčně vyvážené tekuté hnojivo. UF/IFAS uvádí, že čerstvě koupená rostlina obvykle nepotřebuje hnojit aspoň dva měsíce, potom stačí slabý roztok jednou měsíčně. Přehnojení zvyšuje obsah solí v substrátu, což se projeví spálenými okraji listů. V zimě nehnojte.

Množení krok za krokem

Zdroje uvádějí několik cest: NC State Extension dělení a stonkové i kořenové řízky, RHS vrcholové řízky, stonkové segmenty a hřížení, UF/IFAS vrcholové a stonkové řízky, dělení a v pěstírnách hlavně tkáňové kultury. Obecný přehled najdete v článku metody množení pokojovek. Při všech krocích noste rukavice.

Vrcholový řízek (vhodné pro vytaženou rostlinu):

1. Uřízněte vršek stonku s několika listy čistým nožem.
2. Zasaďte řízek do vzdušného substrátu. UF/IFAS uvádí směs zhruba z poloviny rašeliny, čtvrtiny kůry a čtvrtiny perlitu.
3. Držte substrát mírně vlhký a v teple. Podle UF/IFAS kořeny vznikají za 3–8 týdnů, pokud má substrát aspoň 24 °C.

Stonkové segmenty:

1. Zbylý holý stonek rozřežte na kusy tak, aby každý měl aspoň jedno očko (pupen).
2. Položte je naplocho na povrch vlhkého substrátu. RHS uvádí teplotu 25 °C.
3. Počkejte, až z očka vyraší nový výhon a segment zakoření.

UF/IFAS také uvádí, že příliš řídkou rostlinu lze seříznout zhruba na 15 cm, aby znovu obrazila.

Panašované odrůdy

Pestré listy jsou pro difenbachii typické a kultivarů je velké množství; UF/IFAS uvádí u rodu přes sto kultivarů. Mnoho z nich vzniklo jako sporty (mutace výhonu) jiných kultivarů. NC State Extension uvádí u D. seguine mimo jiné:

• ‘Camille’: světle žluté listy s bílými okraji. Podle UF/IFAS vznikla jako sport z ‘Marianne’ a potřebuje víc světla.
• ‘Tropic Snow’: vzrůstný kultivar s výraznou krémovou a zelenou kresbou. Podle UF/IFAS mají listy bílý střed přecházející do žluté a široký zelený okraj.
• ‘Perfection’: listy s rozsáhlou krémově bílou kresbou.
• ‘Tropic Marianne’: listy převážně žluté s tenkým zeleným okrajem.
• ‘Rudolph Roehrs’: žluté listy s krémově bílými skvrnami a tmavě zeleným žebrem a okrajem.

UF/IFAS vede některé z nich ještě pod staršími jmény D. amoena a D. maculata, která jsou dnes synonymy D. seguine.

Časté problémy

Příznak	Příčina	Řešení
Malé, dolů stočené listy se zaschlými okraji	mokrý substrát a nahromaděné soli	propláchněte substrát, přestaňte hnojit, zalévejte méně
Žloutnutí spodních listů	ztráta vláhy, suchý vzduch	zvyšte vlhkost vzduchu
Žluté až hnědé plochy mezi hlavními žilkami	chlad	chraňte před chladem a náhlými změnami teploty
Ztráta kresby, dlouhý holý stonek	málo světla	přesuňte na světlejší místo, vytaženou rostlinu seřízněte
Vybledlé listy	přímé slunce, příliš ostré světlo	přesuňte dál od okna
Mladé listy vypadají sklovitě, v zimě	teplý vzduch a studený substrát	srovnejte teplotu vzduchu a substrátu
Drobné mušky nad substrátem	smutnice	viz smutnice v květináči
Jemné pavučinky, tečky na listech	svilušky	izolujte a ošetřete rostlinu
Skvrny na listech, hniloba	houbová listová skvrnitost, hniloba kořenů	odstraňte napadené části, nepřelévejte

Škůdce a choroby uvádí NC State Extension a Missouri Botanical Garden (dále štítenky, molice, mšice a červce), fyziologické problémy UF/IFAS.

Jedovatost

ASPCA vede rod Dieffenbachia jako jedovatý pro psy a kočky. Obsahuje nerozpustné šťavelany vápenaté a proteolytický enzym. Projevy jsou podráždění a intenzivní pálení tlamy, jazyka a pysků, slinění, zvracení a potíže s polykáním.

Pro lidi hodnotí NC State Extension jedovatost jako vysokou. Jehlicovité krystaly se zabodávají do úst a hrdla a způsobují pálení a otok rtů, jazyka a hrdla, potíže s mluvením a polykáním, případně nevolnost, zvracení a průjem. Šťáva dráždí kůži a zasažení oka může poškodit rohovku. Missouri Botanical Garden zmiňuje i možné ochrnutí hlasivek, podle kterého dostala anglický název „dumb cane“.

Při řezání, množení i přesazování proto noste rukavice, po práci si umyjte ruce a nesahejte si do očí a úst. UF/IFAS i NC State Extension doporučují rostlinu držet mimo dosah dětí a zvířat. Srovnání s dalšími druhy najdete v článku jedovaté pokojovky pro kočky a psy.